třídič

Czech

Etymology

From třídit +‎ -č.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈtr̝̊iːɟɪt͡ʃ]

Noun

třídič m inan

1. sorter, sorting machine, separator, screener, grader

   třídič dat ― data sorter

   třídič dokladů ― document sorter

Declension

Declension of třídič (soft masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	třídič	třídiče
genitive	třídiče	třídičů
dative	třídiči	třídičům
accusative	třídič	třídiče
vocative	třídiči	třídiče
locative	třídiči	třídičích
instrumental	třídičem	třídiči

Noun

třídič m anim (feminine třídička)

1. sorter (person who sorts items)

   třídič prádla ― laundry sorter

   třídič výrobků ― product sorter

Declension

Declension of třídič (soft masculine animate)

	singular	plural
nominative	třídič	třídiči
genitive	třídiče	třídičů
dative	třídičovi, třídiči	třídičům
accusative	třídiče	třídiče
vocative	třídiči	třídiči
locative	třídičovi, třídiči	třídičích
instrumental	třídičem	třídiči

Further reading

• třídič in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• třídič in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• třídič in Internetová jazyková příručka