udeřit

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈudɛr̝ɪt]

• Audio:

  (file)

Verb

udeřit pf

1. to strike

   Ten tenista udeřil do míče tvrdě. ― The tennis player hit the ball hard.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	udeřit, udeřiti	Active adjective	udeřivší
Verbal noun	udeření	Passive adjective	udeřený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	udeřím	udeříme	—	udeřme
2nd person	udeříš	udeříte	udeř	udeřte
3rd person	udeří	udeří	—	—

The verb udeřit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	udeřil	udeřili	udeřen	udeřeni
masculine inanimate		udeřily		udeřeny
feminine	udeřila		udeřena
neuter	udeřilo	udeřila	udeřeno	udeřena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	udeřiv
feminine + neuter singular	—	udeřivši
plural	—	udeřivše

Related terms

• úder
• úderný

 

Further reading

• udeřiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• udeřiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• udeřit in Internetová jazyková příručka