vyhláška

Czech

Etymology

From vyhlásit +‎ -ka.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦlaːʃka]

Noun

vyhláška f

1. bylaw (local law)

Declension

Declension of vyhláška (hard feminine reducible)

	singular	plural
nominative	vyhláška	vyhlášky
genitive	vyhlášky	vyhlášek
dative	vyhlášce	vyhláškám
accusative	vyhlášku	vyhlášky
vocative	vyhláško	vyhlášky
locative	vyhlášce	vyhláškách
instrumental	vyhláškou	vyhláškami

Related terms

• vyhlásit

 

See also

• stanova

Further reading

• vyhláška in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyhláška in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyhláška in Internetová jazyková příručka