vyhlásit

Czech

Etymology

From vy- +‎ hlásit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦlaːsɪt]

Verb

vyhlásit pf (imperfective vyhlašovat)

1. to declare

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyhlásit, vyhlásiti	Active adjective	vyhlásivší
Verbal noun	vyhlášení	Passive adjective	vyhlášený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyhlásím	vyhlásíme	—	vyhlasme, vyhlašme (coll.)
2nd person	vyhlásíš	vyhlásíte	vyhlas, vyhlaš (coll.)	vyhlaste, vyhlašte (coll.)
3rd person	vyhlásí	vyhlásí	—	—

The verb vyhlásit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyhlásil	vyhlásili	vyhlášen	vyhlášeni
masculine inanimate		vyhlásily		vyhlášeny
feminine	vyhlásila		vyhlášena
neuter	vyhlásilo	vyhlásila	vyhlášeno	vyhlášena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyhlásiv
feminine + neuter singular	—	vyhlásivši
plural	—	vyhlásivše

Derived terms

• vyhlášený m
• vyhláška f

 

Further reading

• vyhlásiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyhlásiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyhlásit in Internetová jazyková příručka