vyhnat

Czech

Etymology

From vy- +‎ hnát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪɦnat]

Verb

vyhnat pf (imperfective vyhánět)

1. to expel, to drive out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyhnat, vyhnati	Active adjective	vyženoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyženu	vyženeme	—	vyžeňme
2nd person	vyženeš	vyženete	vyžeň	vyžeňte
3rd person	vyžene	vyženou	—	—

The verb vyhnat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyhnal	vyhnali	vyhnán	vyhnáni
masculine inanimate		vyhnaly		vyhnány
feminine	vyhnala		vyhnána
neuter	vyhnalo	vyhnala	vyhnáno	vyhnána

Transgressives	present	past
masculine singular	vyžena	—
feminine + neuter singular	vyženouc	—
plural	vyženouce	—

Derived terms

• vyhnanec
• vyhnanství

 

See also

• vyhostit
• vypudit
• vyštípat
• vystrnadit

Further reading

• vyhnati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyhnati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyhnat in Internetová jazyková příručka