vzieti

Old Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *vъzęti. By surface analysis, vz- +‎ jieti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈʋzi̯ɛːci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈvziːci/

Verb

vzieti pf (imperfective bráti)

1. to take

Conjugation

Conjugation of vzieti (class I)

infinitive	supine	verbal noun
vzieti	vzat	vzětie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vezmu	vezmevě (-va)	vezmem (-me/-my)	–	vezměvě (-va)	vezměm (-me/-my)
2nd person	vezmeš	vezmeta	vezmete	vezmi	vezměta	vezměte
3rd person	vezme	vezmeta	vezmú	vezmi	vezměta	vezměte

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	vzěch	vzěchově (-va)	vzěchom (-me/-my)	vezmiech	vezmiechově (-va)	vezmiechom (-me/-my)
2nd person	vzě	vzěsta (-šta)	vzěste (-šte)	vezmieše	vezmiešta (-sta)	vezmiešte (-ste)
3rd person	vzě	vzěsta (-šta)	vzěchu	vezmieše	vezmiešta (-sta)	vezmiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vzal	vzala	vzěli	vzat	vzata	vzěti
Feminine	vzala	vzěle	vzaly	vzata	vzětě	vzaty
Neuter	vzalo	vzěle	vzala	vzato	vzětě	vzata

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	vezma	vezmúce		vzem, vzav	vzemše, vzěvše
Feminine	vezmúci			vzemši, vzěvši
Neuter	vezma, vezmúci			vzem, vzav, vzemši, vzěvši

Note: This table shows the most common forms of vzieti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: vzít

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “vzieti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění