zřetězit

Czech

Etymology

From z- +‎ řetězit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzr̝ɛcɛzɪt]

Verb

zřetězit pf (imperfective řetězit)

1. to concatenate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zřetězit, zřetěziti	Active adjective	zřetězivší
Verbal noun	zřetěžení	Passive adjective	zřetěžený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zřetězím	zřetězíme	—	zřetězme
2nd person	zřetězíš	zřetězíte	zřetěz	zřetězte
3rd person	zřetězí	zřetězí	—	—

The verb zřetězit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zřetězil	zřetězili	zřetěžen	zřetěženi
masculine inanimate		zřetězily		zřetěženy
feminine	zřetězila		zřetěžena
neuter	zřetězilo	zřetězila	zřetěženo	zřetěžena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zřetěziv
feminine + neuter singular	—	zřetězivši
plural	—	zřetězivše

Related terms

• zřetězení
• zřetězený
• zřetězování

 

Further reading

• zřetěziti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zřetěziti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zřetězit in Internetová jazyková příručka