zapracovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zapracovat pf (imperfective zapracovávat)
- to break in
- to integrate, to incorporate
- to work hard
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zapracovat, zapracovati | Active adjective | zapracovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zapracování | Passive adjective | zapracovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zapracuji, zapracuju (coll.) |
zapracujeme | — | zapracujme |
| 2nd person | zapracuješ | zapracujete | zapracuj | zapracujte |
| 3rd person | zapracuje | zapracují, zapracujou (coll.) |
— | — |
| The verb zapracovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zapracoval | zapracovali | zapracován | zapracováni |
| masculine inanimate | zapracovaly | zapracovány | ||
| feminine | zapracovala | zapracována | ||
| neuter | zapracovalo | zapracovala | zapracováno | zapracována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zapracovav |
| feminine + neuter singular | — | zapracovavši |
| plural | — | zapracovavše |
Related terms edit
Further reading edit
- zapracovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zapracovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- zapracovat in Internetová jazyková příručka