Inherited from Old Czech zbýti, from Proto-Slavic *jьzbyti. Equivalent to z- + být.
zbýt pf (imperfective zbývat)
- to remain, to be left
Conjugation
| Infinitive
|
zbýt, zbýti
|
Active adjective
|
zbyvší
|
| Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
| The verb zbýt does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
| Participles |
Past participles |
Passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
zbyl |
zbyli |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
zbyly |
—
|
| feminine
|
zbyla |
—
|
| neuter
|
zbylo |
zbyla |
— |
—
|
| Transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
zbyv
|
| feminine + neuter singular
|
— |
zbyvši
|
| plural
|
— |
zbyvše
|
- “zbýti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “zbýti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zbýt”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)
- František Št. Kott (1887) “zbýti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 395
- František Št. Kott (1893) “zbýti”, in Česko-německý slovník zvláště grammaticko-fraseologický (in Czech), Prague: František Šimáček, page 1131
