zbožňovat

Czech

Etymology

From z- +‎ Bůh (“God”) +‎ -ovat with a component -ň- of unknown origin .

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzboʒɲovat]
• Rhymes: -ovat

Verb

zbožňovat impf

1. to adore

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zbožňovat, zbožňovati	Active adjective	zbožňující
Verbal noun	zbožňování	Passive adjective	zbožňovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zbožňuji, zbožňuju (coll.)	zbožňujeme	—	zbožňujme
2nd person	zbožňuješ	zbožňujete	zbožňuj	zbožňujte
3rd person	zbožňuje	zbožňují, zbožňujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive zbožňovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zbožňoval	zbožňovali	zbožňován	zbožňováni
masculine inanimate		zbožňovaly		zbožňovány
feminine	zbožňovala		zbožňována
neuter	zbožňovalo	zbožňovala	zbožňováno	zbožňována

Transgressives	present	past
masculine singular	zbožňuje	—
feminine + neuter singular	zbožňujíc	—
plural	zbožňujíce	—

Derived terms

• zbožňovatel

 

See also

• milovat
• mít rád

Further reading

• zbožňovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zbožňovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zbožňovat in Internetová jazyková příručka