zeptat

Czech

Etymology

From ze- +‎ ptát.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɛptat]

• Audio:

  (file)

Verb

zeptat pf (imperfective ptát)

1. (reflexive with se) to ask (another or oneself) [with na (+ accusative) ‘something’ and genitive ‘of someone’]

   Mohu se tě na něco zeptat? ― May I ask you something?

   Musíš se zeptat svého doktora. ― You can ask your doctor.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zeptat, zeptati	Active adjective	zeptavší
Verbal noun	zeptání	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zeptám	zeptáme	—	zeptejme
2nd person	zeptáš	zeptáte	zeptej	zeptejte
3rd person	zeptá	zeptají	—	—

The verb zeptat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zeptal	zeptali	—	—
masculine inanimate		zeptaly		—
feminine	zeptala		—
neuter	zeptalo	zeptala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zeptav
feminine + neuter singular	—	zeptavši
plural	—	zeptavše

Further reading

• “zeptati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zeptati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zeptat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)