zkřížit

Czech

Etymology

From z- +‎ křížit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈskr̝̊iːʒɪt]

Verb

zkřížit pf (imperfective křížit)

1. to cross, to fold
2. to thwart

Conjugation

Conjugation

Infinitive	zkřížit, zkřížiti	Active adjective	zkříživší
Verbal noun	zkřížení	Passive adjective	zkřížený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	zkřížím	zkřížíme	—	zkřižme
2nd person	zkřížíš	zkřížíte	zkřiž	zkřižte
3rd person	zkříží	zkříží	—	—

The verb zkřížit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	zkřížil	zkřížili	zkřížen	zkříženi
masculine inanimate		zkřížily		zkříženy
feminine	zkřížila		zkřížena
neuter	zkřížilo	zkřížila	zkříženo	zkřížena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	zkříživ
feminine + neuter singular	—	zkříživši
plural	—	zkříživše

Derived terms

• zkřížení
• zkřížený

 

Further reading

• zkřížiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zkřížiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zkřížit in Internetová jazyková příručka