zkompletovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
zkompletovat pf (imperfective kompletovat)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | zkompletovat, zkompletovati | Active adjective | zkompletovavší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | zkompletování | Passive adjective | zkompletovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | zkompletuji, zkompletuju (coll.) |
zkompletujeme | — | zkompletujme |
| 2nd person | zkompletuješ | zkompletujete | zkompletuj | zkompletujte |
| 3rd person | zkompletuje | zkompletují, zkompletujou (coll.) |
— | — |
| The verb zkompletovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | zkompletoval | zkompletovali | zkompletován | zkompletováni |
| masculine inanimate | zkompletovaly | zkompletovány | ||
| feminine | zkompletovala | zkompletována | ||
| neuter | zkompletovalo | zkompletovala | zkompletováno | zkompletována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | zkompletovav |
| feminine + neuter singular | — | zkompletovavši |
| plural | — | zkompletovavše |
Related terms edit
Further reading edit
- zkompletovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- zkompletovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989