zmocněnec

Czech

Etymology

From zmocněný +‎ -ec.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzmot͡sɲɛnɛt͡s]

Noun

zmocněnec m anim (female equivalent zmocněnkyně)

1. chargé d’affaires, representative, proxy

Declension

Declension of zmocněnec (soft masculine animate reducible)

	singular	plural
nominative	zmocněnec	zmocněnci
genitive	zmocněnce	zmocněnců
dative	zmocněncovi, zmocněnci	zmocněncům
accusative	zmocněnce	zmocněnce
vocative	zmocněnče	zmocněnci
locative	zmocněncovi, zmocněnci	zmocněncích
instrumental	zmocněncem	zmocněnci

Derived terms

• vládní zmocněnec m

 

Related terms

• moci
• zmocnit

 

Further reading

• “zmocněnec”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “zmocněnec”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zmocněnec”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)