znepokojovat
Czech edit
Etymology edit
Pronunciation edit
Verb edit
znepokojovat impf (perfective znepokojit)
Conjugation edit
Conjugation
| Infinitive | znepokojovat, znepokojovati | Active adjective | znepokojující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | znepokojování | Passive adjective | znepokojovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | znepokojuji, znepokojuju (coll.) |
znepokojujeme | — | znepokojujme |
| 2nd person | znepokojuješ | znepokojujete | znepokojuj | znepokojujte |
| 3rd person | znepokojuje | znepokojují, znepokojujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive znepokojovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | znepokojoval | znepokojovali | znepokojován | znepokojováni |
| masculine inanimate | znepokojovaly | znepokojovány | ||
| feminine | znepokojovala | znepokojována | ||
| neuter | znepokojovalo | znepokojovala | znepokojováno | znepokojována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | znepokojuje | — |
| feminine + neuter singular | znepokojujíc | — |
| plural | znepokojujíce | — |
Further reading edit
- znepokojovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- znepokojovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- znepokojovat in Internetová jazyková příručka