blokovat

See also: blokovať

Czech

Etymology

From blok +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈblokovat]

Verb

blokovat impf (perfective zablokovat)

1. to block
2. (computing) to block

Conjugation

Conjugation

Infinitive	blokovat, blokovati	Active adjective	blokující
Verbal noun	blokování	Passive adjective	blokovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	blokuji, blokuju (coll.)	blokujeme	—	blokujme
2nd person	blokuješ	blokujete	blokuj	blokujte
3rd person	blokuje	blokují, blokujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive blokovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	blokoval	blokovali	blokován	blokováni
masculine inanimate		blokovaly		blokovány
feminine	blokovala		blokována
neuter	blokovalo	blokovala	blokováno	blokována

Transgressives	present	past
masculine singular	blokuje	—
feminine + neuter singular	blokujíc	—
plural	blokujíce	—

Related terms

• blokovací
• blokovaný
• blokování
• blokový

 

Further reading

• blokovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• blokovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• blokovat in Internetová jazyková příručka