chybět

Czech

Etymology

From chyba +‎ -ět.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈxɪbjɛt]

Verb

chybět impf

1. to be absent
2. to be missed and longed for

Conjugation

Conjugation

Infinitive	chybět, chyběti	Active adjective	chybějící
Verbal noun	chybění	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	chybím	chybíme	—	chybějme
2nd person	chybíš	chybíte	chyběj	chybějte
3rd person	chybí	chybějí, chybí	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive chybět.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	chyběl	chyběli	—	—
masculine inanimate		chyběly		—
feminine	chyběla		—
neuter	chybělo	chyběla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	chyběje	—
feminine + neuter singular	chybějíc	—
plural	chybějíce	—

Further reading

• chyběti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• chyběti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989