dojít

See also: dojit and dojiť

Czech

Etymology

From do- +‎ jít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdojiːt]

Verb

dojít pf (imperfective docházet)

1. to arrive (at), to come
2. to run out

   Červené víno došlo, už máme jen bílé. ― Red wine has run out, we only have white left.

3. (transitive) to click

   Už ti to došlo? ― Has it clicked already?

Conjugation

Conjugation

Infinitive	dojít, dojíti	Active adjective	došedší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	dojdu	dojdeme	—	dojdime
2nd person	dojdeš	dojdete	dojdi	dojdite
3rd person	dojde	dojdou	—	—

The verb dojít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	došel	došli	dojit	dojiti
masculine inanimate		došly		dojity
feminine	došla		dojita
neuter	došlo	došla	dojito	dojita

Transgressives	present	past
masculine singular	—	došed
feminine + neuter singular	—	došedši
plural	—	došedše

Further reading

• dojíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• dojíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• dojít in Internetová jazyková příručka