drhnout

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *dьrnǫti.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈdr̩ɦnou̯t]
• Rhymes: -r̩ɦnou̯t
• Hyphenation: drh‧nout

Verb

drhnout impf

1. to scrub, scour
2. to drag, grind, chafe, rub
3. (reflexive with se) to rub oneself, towel oneself

Conjugation

Conjugation

Infinitive	drhnout, drhnouti	Active adjective	drhnoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	drhnu	drhneme	—	drhněme
2nd person	drhneš	drhnete	drhni	drhněte
3rd person	drhne	drhnou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive drhnout.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	drhl, drhnul	drhli, drhnuli	drhnut	drhnuti
masculine inanimate		drhly, drhnuly		drhnuty
feminine	drhla, drhnula		drhnuta
neuter	drhlo, drhnulo	drhla, drhnula	drhnuto	drhnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	drhna	—
feminine + neuter singular	drhnouc	—
plural	drhnouce	—

Further reading

• drhnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• drhnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• drhnout in Internetová jazyková příručka