hmoždit

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech možditi.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈɦmoʒɟɪt]

Verb

hmoždit impf

1. to torment, to torture
2. (reflexive with se) to toil

   Synonyms: mořit se, trápit se, lopotit se, dřít se, namáhat se, štvát se

Conjugation

Conjugation

Infinitive	hmoždit, hmožditi	Active adjective	hmoždivší
Verbal noun	hmoždění	Passive adjective	hmožděný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	hmoždím	hmoždíme	—	hmožděme
2nd person	hmoždíš	hmoždíte	hmoždi	hmožděte
3rd person	hmoždí	hmoždí	—	—

The verb hmoždit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	hmoždil	hmoždili	hmožděn	hmožděni
masculine inanimate		hmoždily		hmožděny
feminine	hmoždila		hmožděna
neuter	hmoždilo	hmoždila	hmožděno	hmožděna

Transgressives	present	past
masculine singular	—	hmoždiv
feminine + neuter singular	—	hmoždivši
plural	—	hmoždivše

Related terms

• hmoždinka
• hmoždíř
• pohmožděnina
• zhmoždit

 

Further reading

• “hmožditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “hmožditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989