muž

See also: muz and muz.

Czech

Etymology

From Old Czech muž, from Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *mon-.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈmuʃ]

• audio

  (file)

• Hyphenation: muž
• Rhymes: -uʃ

Noun

muž m anim

1. man (an adult male human)
2. husband

Declension

Declension

	singular	plural
nominative	muž	mužové, muži
genitive	muže	mužů
dative	mužovi, muži	mužům
accusative	muže	muže
vocative	muži	mužové, muži
locative	mužovi, muži	mužích
instrumental	mužem	muži

Antonyms

• žena

Derived terms

Derived terms

• mužatka
• mužný
• mužský

• mužstvo
• vzmužit se
• sněžný muž

Further reading

• muž in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• muž in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989

---

Lower Sorbian

Etymology

From Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *man-.

Pronunciation

• IPA^(key): /muʃ/

Noun

muž m (diminutive mužack)

1. (literary) man (adult male human)

Declension

Declension of muž

	Singular	Dual	Plural
Nominative	muž	muža	muže
Genitive	muža	mužowu	mužow
Dative	mužoju	mužoma	mužam
Accusative	muža	mužowu	muže, mužow
Instrumental	mužom	mužoma	mužami
Locative	mužu	mužoma	mužach

Derived terms

• muski

---

Old Czech

Etymology

From Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *man-.

Noun

muž m

1. man (an adult male human)
2. husband

Declension

Declension (pattern muž)

	singular	dual	plural
nominative	muž	mužě (muže)	muži, mužové (mužoví), mužie (muží)
genitive	mužě (muže)	mužú (mužou, muží)	mužóv (mužuov, mužů), muž, muži
dative	mužu (muži), mužovi	mužoma (mužěma, mužema)	mužóm (mužuom, mužům)
accusative	muž, mužě (muže)	mužě (muže)	mužě (muže)
vocative	mužu (muži)	mužě (muže)	muži, mužové (mužoví), mužie (muží)
locative	muži, mužu, mužovi	mužú (mužou, muží)	mužích, mužiech, mužech
instrumental	mužem	mužoma (mužěma, mužema)	muži, mužěmi (mužemi), mužmi

Descendants

• Czech: muž

Further reading

• “muž”, in Vokabulář webový: webové hnízdo pramenů k poznání historické češtiny [online]‎^[1], Praha: Ústav pro jazyk český AV ČR, 2006–2020

---

Serbo-Croatian

Etymology

From Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *man-, cognates to Slovene mož and Czech muž.

Pronunciation

• IPA^(key): /mûːʒ/

Noun

mȗž m (Cyrillic spelling му̑ж)

1. husband
2. (regional) man (an adult human male)
3. (regional, archaic) peasant, farmer, villager

Declension

Declension of muž

	singular	plural
nominative	muž	muževi
genitive	muža	muževa
dative	mužu	muževima
accusative	muža	muževe
vocative	mužu	muževi
locative	mužu	muževima
instrumental	mužem	muževima

Synonyms

• (husband) sȕprug

References

• “muž” in Hrvatski jezični portal

---

Slovak

Etymology

From Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *man-.

Pronunciation

• IPA^(key): [muʃ]
• Rhymes: -uʃ

Noun

muž m (genitive singular muža, nominative plural muži, genitive plural mužov, declension pattern of chlap)

1. man (an adult male human)
2. husband

Declension

Declension of muž

	singular	plural
nominative	muž	muži, mužovia
genitive	muža	mužov
dative	mužovi	mužom
accusative	muža	mužov
locative	mužovi	mužoch
instrumental	mužom	mužmi

Antonyms

• žena

Derived terms

• mužatka
• mužný
• mužský
• mužstvo
• snežný muž
• vzmužiť sa

 

References

• muž in Slovak dictionaries at slovnik.juls.savba.sk

---

Upper Sorbian

Etymology

From Proto-Slavic *mǫžь, from Proto-Indo-European *man-.

Pronunciation

• IPA^(key): /muʃ/

Noun

muž m

1. man (adult male human)

Declension

Declension of muž

	Singular	Dual	Plural
Nominative	muž	mužej	mužojo
Genitive	muža	mužow	mužow
Dative	mužej	mužomaj	mužam
Accusative	muža	mužow	mužow
Instrumental	mužom	mužomaj	mužemi
Locative	mužu	mužomaj	mužach

Derived terms

• muski
• mužacy
• mužny, zmužity