natáhnout

Czech

Etymology

From na- +‎ táhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnataːɦnou̯t]

Verb

natáhnout pf (imperfective natahovat)

1. to stretch (lengthen by pulling)
2. to wind (a watch or clock)
3. (reflexive with se) to lie down
4. (colloquial) to hit (another person)
5. (colloquial) to defraud somebody

Conjugation

Conjugation

Infinitive	natáhnout, natáhnouti	Active adjective	natáhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	natáhnu	natáhneme	—	natáhněme
2nd person	natáhneš	natáhnete	natáhni	natáhněte
3rd person	natáhne	natáhnou	—	—

The verb natáhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	natáhl	natáhli	natažen	nataženi
masculine inanimate		natáhly		nataženy
feminine	natáhla		natažena
neuter	natáhlo	natáhla	nataženo	natažena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	natáhnuv
feminine + neuter singular	—	natáhnuvši
plural	—	natáhnuvše

Further reading

• “natáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “natáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “natáhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)