navozovat

Czech

Etymology

From na- +‎ vodit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnavozovat]

Verb

navozovat impf (perfective navodit)

1. to induce, to bring about, to evoke

Conjugation

Conjugation

Infinitive	navozovat, navozovati	Active adjective	navozující
Verbal noun	navozování	Passive adjective	navozovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	navozuji, navozuju (coll.)	navozujeme	—	navozujme
2nd person	navozuješ	navozujete	navozuj	navozujte
3rd person	navozuje	navozují, navozujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive navozovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	navozoval	navozovali	navozován	navozováni
masculine inanimate		navozovaly		navozovány
feminine	navozovala		navozována
neuter	navozovalo	navozovala	navozováno	navozována

Transgressives	present	past
masculine singular	navozuje	—
feminine + neuter singular	navozujíc	—
plural	navozujíce	—

Further reading

• navozovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• navozovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• navozovat in Internetová jazyková příručka