Czech

edit

Etymology

edit

Inherited from Proto-Slavic *oťьtnǫti.

Pronunciation

edit

Verb

edit

ocitnout pf (imperfective ocitat)

  1. (reflexive with se) to find oneself (in a place), to be caught in, to end up
    Jak jsem se ale ocitnul zrovna tady?How did I end up here at this moment?

Conjugation

edit

Further reading

edit
  • ocitnouti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • ocitnouti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989