Etymology
edit
From o- + zvát.
Pronunciation
edit
ozvat pf (imperfective ozývat)
- (reflexive with se) to be heard
- Ozvalo se zaklepání na dveře. ― A knock on the door was heard.
- (reflexive with se) to get back to, to call back or talk back, to get in touch
- Ještě se vám ozvu. ― I'll call you again.
Conjugation
edit
Conjugation
Infinitive
|
ozvat, ozvati
|
Active adjective
|
ozvavší
|
---|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
---|
The verb ozvat does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Participles |
Past participles |
Passive participles
|
---|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
---|
masculine animate
|
ozval |
ozvali |
— |
—
|
---|
masculine inanimate
|
ozvaly |
—
|
---|
feminine
|
ozvala |
—
|
---|
neuter
|
ozvalo |
ozvala |
— |
—
|
---|
Transgressives
|
present
|
past
|
---|
masculine singular
|
— |
ozvav
|
---|
feminine + neuter singular
|
— |
ozvavši
|
---|
plural
|
— |
ozvavše
|
---|
Further reading
edit
- ozvati se in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- ozvati se in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- ozvat in Internetová jazyková příručka