předstih

Czech

Etymology

Deverbal from předstihnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛtscɪx]

Noun

předstih m inan

1. start, lead

   Synonym: vedení

   mít předstih před kým ― to be ahead of someone

   v předstihu ― ahead of time; in advance

2. advance

Declension

Declension of předstih (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	předstih	předstihy
genitive	předstihu	předstihů
dative	předstihu	předstihům
accusative	předstih	předstihy
vocative	předstihu	předstihy
locative	předstihu	předstizích
instrumental	předstihem	předstihy

Related terms

• předstihnout

 

Further reading

• předstih in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• předstih in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989