spojení

See also: spojeni

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈspojɛɲiː]

• Audio:

  (file)

Etymology 1

From spojit +‎ -ení.

Noun

spojení n

1. verbal noun of spojit
2. connection, connexion (the act of connecting)
3. connection (an established communications or transportation link), link
4. (algebra) join

Declension

Declension of spojení (neuter in -í/-ý)

	singular	plural
nominative	spojení	spojení
genitive	spojení	spojení
dative	spojení	spojením
accusative	spojení	spojení
vocative	spojení	spojení
locative	spojení	spojeních
instrumental	spojením	spojeními

Related terms

• spoj m
• spojenec m
• spojený
• spojit

 

See also

• (algebra): průsek m

Etymology 2

See the etymology of the corresponding lemma form.

Adjective

spojení

1. animate masculine nominative/vocative plural of spojený

Further reading

• spojení in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• spojení in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• spojení in Internetová jazyková příručka