Wiktionary

učenec

Czech edit

Etymology edit

From učený +‎ -ec.

Pronunciation edit

Noun edit

učenec m anim (feminine učenkyně, related adjective učenecký)

  1. scholar (specialist)
    Byl jeden z největších učenců své doby. ― He was one of the greatest scholars of his time.

Declension edit

Declension of učenec (soft masculine animate reducible)
singular plural
nominative učenec učenci
genitive učence učenců
dative učencovi, učenci učencům
accusative učence učence
vocative učenče učenci
locative učencovi, učenci učencích
instrumental učencem učenci

Related terms edit

Further reading edit

  • učenec in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
  • učenec in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
  • učenec in Internetová jazyková příručka

Slovene edit

Pronunciation edit

  • IPA(key): /ut͡ʃɛ̀ːnət͡s/

Noun edit

učénəc m anim

  1. pupil (student)

Inflection edit

 
 The diacritics used in this section of the entry are non-tonal. If you are a native tonal speaker, please help by adding the tonal marks.
Masculine anim., soft o-stem
nom. sing. učênec
gen. sing. učênca
singular dual plural
nominative
(imenovȃlnik) 		učênec učênca učênci
genitive
(rodȋlnik) 		učênca učêncev učêncev
dative
(dajȃlnik) 		učêncu učêncema učêncem
accusative
(tožȋlnik) 		učênca učênca učênce
locative
(mẹ̑stnik) 		učêncu učêncih učêncih
instrumental
(orọ̑dnik) 		učêncem učêncema učênci

Further reading edit

  • “učenec”, in Slovarji Inštituta za slovenski jezik Frana Ramovša ZRC SAZU, portal Fran
Retrieved from "https://en.wiktionary.org/w/index.php?title=učenec&oldid=73015969"