ublížit

Czech

Etymology

From u- +‎ blížit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈubliːʒɪt]

Verb

ublížit pf (imperfective ubližovat)

1. (transitive) to harm, to hurt, to injure

Conjugation

Conjugation

Infinitive	ublížit, ublížiti	Active adjective	ublíživší
Verbal noun	ublížení	Passive adjective	ublížený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	ublížím	ublížíme	—	ubližme
2nd person	ublížíš	ublížíte	ubliž	ubližte
3rd person	ublíží	ublíží	—	—

The verb ublížit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	ublížil	ublížili	ublížen	ublíženi
masculine inanimate		ublížily		ublíženy
feminine	ublížila		ublížena
neuter	ublížilo	ublížila	ublíženo	ublížena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	ublíživ
feminine + neuter singular	—	ublíživši
plural	—	ublíživše

Related terms

• See ublížený
• See ublížení
• See ubližovat

Further reading

• ublížiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• ublížiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• ublížit in Internetová jazyková příručka