Etymology
edit
Inherited from Old Czech vyjíti. Equivalent to vy- + jít.
Pronunciation
edit
vyjít pf (imperfective vycházet)
- to rise (of celestial body)
- Počkejme, až vyjde měsíc. ― Let's wait until the moon rises.
- Vyšel schody. ― He's ascended the stairs.
- (idiomatic) to get by, to get along
- Myslíš, že můžou vyjít jen s jedním platem? ― Do you think they can get by on only one salary?
- (idiomatic) to get along (to be together or coexist well, without arguments or trouble)
- to succeed, to turn out well
- Vyšlo to až na třetí pokus.
Conjugation
edit
Conjugation
| Infinitive
|
vyjít, vyjíti
|
Active adjective
|
vyšedší
|
| Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
| The verb vyjít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
| Participles |
Past participles |
Passive participles
|
|
singular |
plural |
singular |
plural
|
| masculine animate
|
vyšel |
vyšli |
— |
—
|
| masculine inanimate
|
vyšly |
—
|
| feminine
|
vyšla |
—
|
| neuter
|
vyšlo |
vyšla |
— |
—
|
| Transgressives
|
present
|
past
|
| masculine singular
|
— |
vyšed
|
| feminine + neuter singular
|
— |
vyšedši
|
| plural
|
— |
vyšedše
|
Antonyms
edit
Derived terms
edit
Further reading
edit
- vyjíti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
- vyjíti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
- vyjít in Internetová jazyková příručka
