vyprošovat

Czech

Etymology

From vyprosit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪproʃovat]

Verb

vyprošovat impf (perfective vyprosit)

1. (reflexive with si) to strongly protest (against)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyprošovat, vyprošovati	Active adjective	vyprošující
Verbal noun	vyprošování	Passive adjective	vyprošovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyprošuji, vyprošuju (coll.)	vyprošujeme	—	vyprošujme
2nd person	vyprošuješ	vyprošujete	vyprošuj	vyprošujte
3rd person	vyprošuje	vyprošují, vyprošujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyprošovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyprošoval	vyprošovali	vyprošován	vyprošováni
masculine inanimate		vyprošovaly		vyprošovány
feminine	vyprošovala		vyprošována
neuter	vyprošovalo	vyprošovala	vyprošováno	vyprošována

Transgressives	present	past
masculine singular	vyprošuje	—
feminine + neuter singular	vyprošujíc	—
plural	vyprošujíce	—

Related terms

• prosit
• vyprosit

 

Further reading

• “vyprošovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “vyprošovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vyprošovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)