vyskočit

Czech

Etymology

From vy- +‎ skočit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪskot͡ʃɪt]

Verb

vyskočit pf (imperfective vyskakovat)

1. to jump out

   vyskočit z kůže ― (to feel like) jumping out of one's skin

2. to jump up

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyskočit, vyskočiti	Active adjective	vyskočivší
Verbal noun	vyskočení	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyskočím	vyskočíme	—	vyskočme
2nd person	vyskočíš	vyskočíte	vyskoč	vyskočte
3rd person	vyskočí	vyskočí	—	—

The verb vyskočit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyskočil	vyskočili	—	—
masculine inanimate		vyskočily		—
feminine	vyskočila		—
neuter	vyskočilo	vyskočila	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vyskočiv
feminine + neuter singular	—	vyskočivši
plural	—	vyskočivše

Related terms

• skočit

 

Further reading

• vyskočiti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyskočiti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyskočit in Internetová jazyková příručka