vystěhovat

Czech

Etymology

From vy- +‎ stěhovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪscɛɦovat]

Verb

vystěhovat pf (imperfective vystěhovávat)

1. (transitive) to move, to evict, to evacuate
2. (transitive) to empty, to vacate
3. (reflexive with se) to move out, to emigrate

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vystěhovat, vystěhovati	Active adjective	vystěhovavší
Verbal noun	vystěhování	Passive adjective	vystěhovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vystěhuji, vystěhuju (coll.)	vystěhujeme	—	vystěhujme
2nd person	vystěhuješ	vystěhujete	vystěhuj	vystěhujte
3rd person	vystěhuje	vystěhují, vystěhujou (coll.)	—	—

The verb vystěhovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vystěhoval	vystěhovali	vystěhován	vystěhováni
masculine inanimate		vystěhovaly		vystěhovány
feminine	vystěhovala		vystěhována
neuter	vystěhovalo	vystěhovala	vystěhováno	vystěhována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vystěhovav
feminine + neuter singular	—	vystěhovavši
plural	—	vystěhovavše

Related terms

• vystěhovaný
• vystěhování

 

Further reading

• vystěhovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vystěhovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vystěhovat in Internetová jazyková příručka