vystřelit

Czech

Etymology

From vy- +‎ střelit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪstr̝̊ɛlɪt]

• Audio

  (file)

Verb

vystřelit pf

1. shoot, fire (shoot a weapon)

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vystřelit, vystřeliti	Active adjective	vystřelivší
Verbal noun	vystřelení	Passive adjective	vystřelený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vystřelím	vystřelíme	—	vystřelme
2nd person	vystřelíš	vystřelíte	vystřel	vystřelte
3rd person	vystřelí	vystřelí	—	—

The verb vystřelit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vystřelil	vystřelili	vystřelen	vystřeleni
masculine inanimate		vystřelily		vystřeleny
feminine	vystřelila		vystřelena
neuter	vystřelilo	vystřelila	vystřeleno	vystřelena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	vystřeliv
feminine + neuter singular	—	vystřelivši
plural	—	vystřelivše

Related terms

• dostřelit
• ostrostřelec m
• postřelit
• prostřelit
• samostříl m
• sestřelit
• střela f
• střelba f
• střelec m
• střelit
• střelivo n
• střelnice f
• střelný m
• střílna f
• ustřelit
• zastřelit

 

Further reading

• vystřeliti in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vystřeliti in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989