vyvozovat

Czech

Etymology

From vy- +‎ vodit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪvozovat]

Verb

vyvozovat impf (perfective vyvodit)

1. to deduce, infer, draw

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vyvozovat, vyvozovati	Active adjective	vyvozující
Verbal noun	vyvozování	Passive adjective	vyvozovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vyvozuji, vyvozuju (coll.)	vyvozujeme	—	vyvozujme
2nd person	vyvozuješ	vyvozujete	vyvozuj	vyvozujte
3rd person	vyvozuje	vyvozují, vyvozujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vyvozovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vyvozoval	vyvozovali	vyvozován	vyvozováni
masculine inanimate		vyvozovaly		vyvozovány
feminine	vyvozovala		vyvozována
neuter	vyvozovalo	vyvozovala	vyvozováno	vyvozována

Transgressives	present	past
masculine singular	vyvozuje	—
feminine + neuter singular	vyvozujíc	—
plural	vyvozujíce	—

Related terms

• vyvozování

 

Further reading

• vyvozovati in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• vyvozovati in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• vyvozovat in Internetová jazyková příručka