kámen
Czech edit
Etymology edit
Inherited from Old Czech kámen, from Proto-Slavic *kàmy. The long ⟨á⟩ is from the obsolete and dialectal kámy.
Pronunciation edit
Noun edit
kámen m inan
Declension edit
Derived terms edit
See also edit
Further reading edit
Old Czech edit
Alternative forms edit
Etymology edit
Inherited from Proto-Slavic *kàmy.
Pronunciation edit
Noun edit
kámen m inan
- stone (substance, small piece)
- drahý kámen ― precious stone
- ohnivý kámen ― pyrite
- zažžený kámen ― flint
- rock
- a measure of weight equivalent to about 10.28 kilograms
Declension edit
Declension of kámen (n-stem irreg-stem)
singular | dual | plural | |
---|---|---|---|
nominative | kámen | kameny | kameni, kamenové |
genitive | kamene | kamenú | kamenóv |
dative | kameni | kamenoma | kamenóm |
accusative | kámen | kameny | kameny |
vocative | kameni | kameny | kameni, kamenové |
locative | kameni | kamenú | kameniech |
instrumental | kamenem | kamenoma | kameny |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants edit
- Czech: kámen
Further reading edit
- Jan Gebauer (1903–1916) “kámen”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění