napřáhnout

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech napřáhnúti, napřieci. From na- + *-přáhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnapr̝̊aːɦnou̯t]

Verb

napřáhnout pf (imperfective napřahávat)

1. to hold out, to stretch out (a hand in order to hit or grab)

   Napřáhni ruku. ― Hold out your hand.

2. (reflexive with se) to raise one's hand (to hit or grab)

   Synonym: rozpřáhnout se

Conjugation

Conjugation

Infinitive	napřáhnout, napřáhnouti	Active adjective	napřáhnuvší
Verbal noun	napřažení, napřáhnutí	Passive adjective	napřažený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	napřáhnu	napřáhneme	—	napřáhněme
2nd person	napřáhneš	napřáhnete	napřáhni	napřáhněte
3rd person	napřáhne	napřáhnou	—	—

The verb napřáhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	napřáhl, napřáhnul	napřáhli, napřáhnuli	napřažen	napřaženi
masculine inanimate		napřáhly, napřáhnuly		napřaženy
feminine	napřáhla, napřáhnula		napřažena
neuter	napřáhlo, napřáhnulo	napřáhla, napřáhnula	napřaženo	napřažena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	napřáhnuv
feminine + neuter singular	—	napřáhnuvši
plural	—	napřáhnuvše

Related terms

• přepřáhnout
• rozpřáhnout
• spřáhnout
• vypřáhnout
• zapřáhnout

 

Further reading

• “napřáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “napřáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989