Czech

edit

Etymology

edit

From o- +‎ sopit.

Pronunciation

edit

Verb

edit

osopit pf (imperfective sopit)

  1. (reflexive with se) to jump down one's throat, to snap, to speak sharply to
    „Zas takový nějaký dareba,“ osopil se naň, odrbaného vandrovníka, policejník."Another such a villain" the police officer snapped at him, the ragged wayfarer.

Conjugation

edit

Further reading

edit
  • osopiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
  • osopiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • osopit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)