pobořit

Czech

Etymology

From po- +‎ bořit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobor̝ɪt]

Verb

pobořit pf

1. to demolish, to damage, to ruin

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pobořit, pobořiti	Active adjective	pobořivší
Verbal noun	poboření	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pobořím	poboříme	—	pobořme
2nd person	poboříš	poboříte	poboř	pobořte
3rd person	poboří	poboří	—	—

The verb pobořit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pobořil	pobořili	pobořen	pobořeni
masculine inanimate		pobořily		pobořeny
feminine	pobořila		pobořena
neuter	pobořilo	pobořila	pobořeno	pobořena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pobořiv
feminine + neuter singular	—	pobořivši
plural	—	pobořivše

Related terms

• poboření
• pobořený

 

Further reading

• “pobořiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pobořiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pobořit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)