rozejít

Czech

Etymology

From roz- +‎ jít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛjiːt]
• Rhymes: -ɛjiːt
• Hyphenation: ro‧ze‧jít

Verb

rozejít pf

1. (reflexive with se) to part (to leave one another)
2. (reflexive with se) to break up, to split up

   Její rodiče se rozešli. ― Her parents separated.

   Rozešel se se mnou. ― He broke up with me.

   Rozejít se s partnerem. ― to break up with a partner.

3. (reflexive with se) to disperse
4. (reflexive with se) to start walking, to start going

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozejít, rozejíti	Active adjective	rozešedší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozejdu	rozejdeme	—	rozejděme
2nd person	rozejdeš	rozejdete	rozejdi	rozejděte
3rd person	rozejde	rozejdou	—	—

The verb rozejít does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozešel	rozešli	—	—
masculine inanimate		rozešly		—
feminine	rozešla		—
neuter	rozešlo	rozešla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozešed
feminine + neuter singular	—	rozešedši
plural	—	rozešedše

Further reading

• “rozejíti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “rozejíti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozejít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)