shodovat

Czech

Etymology

From s- +‎ hodit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzɦodovat]

• Audio:

  (file)

Verb

shodovat impf (perfective shodnout)

1. (reflexive with se) to agree, concur
2. (reflexive with se) to agree, tally, correspond
3. (reflexive with se) (grammar): to agree

Conjugation

Conjugation

Infinitive	shodovat, shodovati	Active adjective	shodující
Verbal noun	shodování	Passive adjective	shodovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	shoduji, shoduju (coll.)	shodujeme	—	shodujme
2nd person	shoduješ	shodujete	shoduj	shodujte
3rd person	shoduje	shodují, shodujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive shodovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	shodoval	shodovali	shodován	shodováni
masculine inanimate		shodovaly		shodovány
feminine	shodovala		shodována
neuter	shodovalo	shodovala	shodováno	shodována

Transgressives	present	past
masculine singular	shoduje	—
feminine + neuter singular	shodujíc	—
plural	shodujíce	—

Related terms

• shoda

 

Further reading

• “shodovati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “shodovati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “shodovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)