From s- + klanět.
sklánět impf (perfective sklonit)
- (reflexive with se) to bend down, to bow
- Když jsem přišel skláněl se nad tělem. ― He was hovering around the body when I came in.
Conjugation
Infinitive
|
sklánět, skláněti
|
Active adjective
|
—
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive sklánět. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
—
|
feminine + neuter singular
|
— |
—
|
plural
|
— |
—
|
- “skláněti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “skláněti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “sklánět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)