zvyk

Czech

Etymology

Ultimately from Proto-Slavic *vyknǫti.

This etymology is incomplete. You can help Wiktionary by elaborating on the origins of this term.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzvɪk]

Noun

zvyk m inan

1. custom

   To je u nás zvykem. ― It is a custom here.

2. habit

   běžný zvyk ― common practice

   Zvyk je železná košile. ― Old habits die hard.

   Nemám ve zvyku dělat takové věci. ― I don't make a habit of this sort of thing.

Declension

Declension of zvyk (velar masculine inanimate)

	singular	plural
nominative	zvyk	zvyky
genitive	zvyku	zvyků
dative	zvyku	zvykům
accusative	zvyk	zvyky
vocative	zvyku	zvyky
locative	zvyku	zvycích
instrumental	zvykem	zvyky

Derived terms

• zlozvyk
• zvyklost
• zvyklý
• zvykový

 

Related terms

• obyčej

 

Further reading

• “zvyk”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “zvyk”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “zvyk”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)