vypovídat

Czech

Etymology

From vy- +‎ povídat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈvɪpoviːdat]

Verb

vypovídat impf (perfective vypovědět)

1. to testify, to show, to tell

   Ani jednou se mi nepodíval do očí a to o něčem vypovídá, že? ― He haven't looked me in the eye once and that should tell us something, shouldn't it?

2. (law) to testify, to give evidence
3. (reflexive with se) to let sth all out

Conjugation

Conjugation

Infinitive	vypovídat, vypovídati	Active adjective	vypovídající
Verbal noun	vypovídání	Passive adjective	vypovídaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	vypovídám	vypovídáme	—	vypovídejme
2nd person	vypovídáš	vypovídáte	vypovídej	vypovídejte
3rd person	vypovídá	vypovídají	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive vypovídat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	vypovídal	vypovídali	vypovídán	vypovídáni
masculine inanimate		vypovídaly		vypovídány
feminine	vypovídala		vypovídána
neuter	vypovídalo	vypovídala	vypovídáno	vypovídána

Transgressives	present	past
masculine singular	vypovídaje	—
feminine + neuter singular	vypovídajíc	—
plural	vypovídajíce	—

Further reading

• “vypovídati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
• “vypovídati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “vypovídat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)