naplánovat

Czech

Etymology

From na- +‎ plánovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈnaplaːnovat]

• Audio:

  (file)

Verb

naplánovat pf (imperfective plánovat)

1. to plan, to make plans

   Pojďme si naplánovat, co budeme dělat o víkendu. ― Let’s make plans for the weekend.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	naplánovat, naplánovati	Active adjective	naplánující
Verbal noun	naplánování	Passive adjective	naplánovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	naplánuji, naplánuju (coll.)	naplánujeme	—	naplánujme
2nd person	naplánuješ	naplánujete	naplánuj	naplánujte
3rd person	naplánuje	naplánují, naplánujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive naplánovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	naplánoval	naplánovali	naplánován	naplánováni
masculine inanimate		naplánovaly		naplánovány
feminine	naplánovala		naplánována
neuter	naplánovalo	naplánovala	naplánováno	naplánována

Transgressives	present	past
masculine singular	naplánuje	—
feminine + neuter singular	naplánujíc	—
plural	naplánujíce	—

Derived terms

• naplánovaný
• naplánování

 

Further reading

• “naplánovati”, in Kartotéka Novočeského lexikálního archivu (in Czech)
• “naplánovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “naplánovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)