Inherited from Proto-Slavic *zaverti (“to close, enclose”), from *za- + *verti, from Proto-Balto-Slavic *werˀ-, from Proto-Indo-European *werH-.
zavřít pf (imperfective zavírat)
- to close, to shut
- Zavřel za sebou dveře. ― He shut the door behind him.
- to lock in (somebody)
- zavřít koho do vězení ― to put someone in prison
- Zavřela kluka do tmavé komory. ― She locked the boy in a dark room.
- (reflexive with se) to close up, to shut, to fold up
- Zmizeli, jako kdyby se nad nimi zavřela voda. ― They disappeared as though the earth had swallowed them up (literally, “... as though water had closed over them”).
Conjugation
Infinitive
|
zavřít, zavříti
|
Active adjective
|
zavřevší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb zavřít does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
zavřev
|
feminine + neuter singular
|
— |
zavřevši
|
plural
|
— |
zavřevše
|
- “zavříti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935-1957
- “zavříti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “zavřít”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)