Open main menu

Contents

EnglishEdit

 
English Wikipedia has an article on:
Wikipedia

EtymologyEdit

refer +‎ -ent

PronunciationEdit

NounEdit

referent (plural referents)

  1. (semantics) The specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes.
  2. That which is referenced.

Derived termsEdit

Related termsEdit

TranslationsEdit

Further readingEdit

AnagramsEdit


CatalanEdit

NounEdit

referent m (plural referents)

  1. (linguistics) referent

AdjectiveEdit

referent (feminine referenta, masculine plural referents, feminine plural referentes)

  1. referencing, referring

Derived termsEdit


CzechEdit

PronunciationEdit

NounEdit

referent m

  1. This term needs a translation to English. Please help out and add a translation, then remove the text {{rfdef}}.: a person in a certain role
  2. referent (the specific entity in the world that a word or phrase identifies or denotes)
    • 1990, Helena Běličová, ‎Ján Sedláček, Slovanské souvětí:
      Neurčenost referentu je totiž v tázací větě impulsem pro adresáta, aby referenční neurčenost - aspoň z hlediska mluvčího - odstranil.
    • 1992, Slavia, Volume 61:
      Determinovaná NP je obvykle definována jako referenčně užitá NP, která presuponuje existenci referentu ve společném univerzu promluvy mluvčího a adresáta (neboli v řečové situaci, na komunikační scéně).
    • 1992, Naše řeč:
      Jsou-li determinátory v singuláru, mohou, podle kontextu, odkazovat bud k jedinému referentu, anebo k většímu počtu referentů.
    • 1999, Vladimír Havlík, Mezi jazykem a vědomím:
      Bezpochyby neřeknu, že nerozumím tvrzení „Braque inicioval kubismus" jen proto, že je mi dostupný nanejvýš deskriptivní způsob identifikace referentu jména „Braque".
    • 2002, Česká literatura, Volume 50:
      Eliminace referentu (de facto jeho vykázání mimo oblast významového směřování) se stala programní součástí saussurovské strukturální sémiotiky.
    • 2013, Lenka Gulová, ‎Radim Šíp, Výzkumné metody v pedagogické praxi:
      Pro rozpoznání referentu (předmětu reálného světa) je podmínkou sjednaná konvence mezi mluvčími. Pojmenování referentu je sociálním činem vznikajícím na rovině sémantiky.

See alsoEdit

Related termsEdit

Further readingEdit


DanishEdit

NounEdit

referent

  1. referent (thing which word denotes)

DeclensionEdit


LatinEdit

Lower SorbianEdit

EtymologyEdit

Borrowed from German Referent, from Latin referēns, present participle of referō.

NounEdit

referent m (feminine equivalent referentka)

  1. speaker (one who makes a speech to an audience)

DeclensionEdit