zvíře

Czech

Etymology

Inherited from Old Czech zvieřě, from Proto-Slavic *zvě̄rę̀. By surface analysis, zvěř +‎ -e.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈzviːr̝ɛ]

• Audio:

  (file)

• Rhymes: -iːr̝ɛ

Noun

zvíře n

1. animal, beast

   práva zvířat ― animal rights

   král zvířat ― king of beasts (lion)

   Je to vidět i v říši zvířat. ― You see it in the animal kingdom.

Declension

Declension of zvíře (t-stem neuter)

	singular	plural
nominative	zvíře	zvířata
genitive	zvířete	zvířat
dative	zvířeti	zvířatům
accusative	zvíře	zvířata
vocative	zvíře	zvířata
locative	zvířeti	zvířatech
instrumental	zvířetem	zvířaty

Hypernyms

• živočich

Derived terms

• král zvířat
• zvířátko
• zvířecí
• zvířena
• zvířetník

 

Further reading

• zvíře in Příruční slovník jazyka českého, 1935–1957
• zvíře in Slovník spisovného jazyka českého, 1960–1971, 1989
• zvíře in Internetová jazyková příručka